|
|
Doctor protection vs. pacient protection
Svobodová, Dominika ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Ochrana lekára vs. ochrana pacienta. Predmetom tejto diplomovej práce je medicínske právo, konkrétně potom ochrana lekára a ochrana pacienta a ich vzájomné porovnanie ako subjektov stojacich viacmenej naproti sebe. Hlavným cieľom práce bolo rozobrať ochranu subjektov na obidvoch stranách s tým, že skutočným prípadom uvedeným z praxe je názorne poukázané na spornú situáciu, ktorá príkladne môže v tomto vzťahu nastať a zároveň pre lepšie sprístupnenie a pochopenie problematiky pre čitateľa. Zámerom bolo taktiež v rozsahu práce zachytit komplexnú, ale zároveň veľmi rozsiahlu právnu úpravu témy, s ohľadom na rozmedzie práva medicínskeho a občianskeho. Vzhľadom na široký rozsah, ktorý táto téma zahŕňa, sú v práci obsiahnuté oblasti, ktoré sú z môjho pohľadu najzásadnejšie. Na začiatku práce sú uvedené najzákladnejšie právne predpisy a matéria, ktorá medicínske právo upravuje. Nejde o taxatívny výpočet prameňov, a to z dôvodu naozaj veľkého množstva matérie, ktorou je zdravotnícke právo upravené. V následujúcich jednotlivých kapitolách práce je postupne predstavovaná problematika informovaného súhlasu, spolu s ochranou osobných údajov, poskytovanie zdravotnej starostlivosti bez súhlasu pacienta a zvláštna úprava pre súhlas neplnoletého pacienta, vzťah lekára a pacienta, povinnosť mlčanlivosti, vopred...
|
|
|
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky
KROUPOVÁ, Helena
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky Přestože se paralelně s rozvojem diagnostických a terapeutických metod, cestou zdokonalování přístrojového vybavení a prostředků pro ochranu personálu i pacienta, rozvíjí i snaha o snižování aplikovaných dávek, představuje lékařské ozáření ze zdrojů ionizujícího záření používaných v lékařství významný příspěvek k celkové dávce ionizujícího záření, jíž je člověk vystaven. V současné době tvoří lékařské ozáření v České republice více než devadesát procent ozáření z umělých zdrojů a přibližně jednu devítinu z celkového ozáření populace. Vyhodnocování profesního ozáření lékařů a obsluhy rentgenových zařízení je v rámci osobní dozimetrie zabezpečováno již řadu desítek let. Systematické sledování dávek, spojených s lékařským ozářením pacienta, je však v oblasti radiodiagnostiky problematikou poměrně novou. Na základě požadavku Směrnice Rady 97/43/EURATOM stanovil SÚJB v rámci přílohy č. 9 vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně takzvané {\clqq}diagnostické referenční úrovně``, které jsou úrovněmi dávek v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v podmínkách klinické praxe je důvodem k přehodnocení optimalizace radiační ochrany na daném pracovišti. Dle návrhu Národních radiologických standardů pro radiologickou fyziku doporučuje autorský kolektiv rozšíření sledování radiační zátěže pacienta spojené s konkrétním lékařským ozářením o stanovení místních diagnostických referenčních úrovní, typických pro daný typ pracoviště u konkrétního provozovatele, a jejich kontinuální ověřování v rámci klinických vyšetření standardní skupiny pacientů. Obecně lze tyto dávky určovat dvěma základními způsoby: výpočtem z expozičních parametrů, nebo měřením součinu kermy a plochy, který je zpravidla realizován prostřednictvím speciálních zařízení, takzvaných DAP metrů. Cílem práce je popis obou způsobů, jejich porovnání a zhodno-cení efektivity těchto metod na různých typech skiagrafických pracovišť.
|
host ::
RSS.